Historie

Buchlovická farnost s kostelem sv. Martina vznikla pravděpodobně ve 13. století. Dřívější historikové se domnívali, že kolem roku 974 mohlo být v Buchlovicích sídlo moravských biskupů, avšak tuto hypotézu nelze z žádných písemných pramenů potvrdit. Podle historika Řehoře Wolného byl začátkem 13. století na návrší uprostřed vsi postaven cisterciácký kostel, zasvěcený sv. Martinovi, který však byl na počátku 16. století již značně stavebně zchátralý.

Nejstarší písemná zmínka, která se přímo dotýká farnosti, pochází z konce 14. století, kdy byl farní patronát rozdělen mezi tehdejší dílčí majitele obce. Z toho vyplývá, že již v té době měly Buchlovice svoji samostatnou duchovní správu. Patronátní právo ke kostelu patřilo nejprve místním zemanům a vladykům; od roku 1540 pak majitelům buchlovického panství. Z období husitských válek v 15. století nemáme o kostele ani faře žádné písemné zprávy. Ty se objevují teprve v 16. století, kdy se Jetřich Podstatský stal majitelem celé vsi.

Nynější raně barokní kostel byl vystavěn na místě původního, pravděpodobně dřevěného v letech 1640-1643 pánem na Buchlově, Milotou ze Zástřizl. Od prvopočátku se jednalo o jednolodní stavbu s valenou klenbou, která však byla v letech 1921-1922 proložena příčnou lodí dle návrhu uherskohradišťského architekta Dominika Feye. Původní hranolová věž v západním průčelí s cibulovitou bání má střešní konstrukci z roku 1806, na níž byla v závěru dvacátého století dosavadní šindelová krytina nahrazena měděným plechem. Vnitřní, převážně barokní mobiliář kostela byl o některé prvky doplněn ještě i v pozdější době. Obraz na hlavním oltáři, znázorňující sv. Martina podle originálu Van Dycka, velmi zdařile vytvořil malíř Karel Žádník. Boční oltáře Panny Marie a sv. Josefa zhotovil brněnský řezbář Ondřej Schweigel. Soubor deseti obrazů od Ignáce Raaba byl zakoupen z bývalého kláštera cisterciáků na Velehradě. Sedm náhrobků zasazených do zdí chrámově lodi nese v převážné většině rodové znaky Zástřizlů a Petřvaldů, které pocházejí z někdejšího českobratrského sboru, později kaple sv. Alžběty u hřbitova. Na kostelní věži se nacházejí čtyři zvony z let 1519, 1680, 1686 a 1737. Oprava vnější fasády a vnitřních prostor kostela proběhla v závěru poslední dekády dvacátého století.